Silmarillion

Elfové

Noldor

NOLDOR

    Nejmocnější z elfů, kteří obývali Středozem, byli Noldor, nejproslulejší ve zpěvech a pověstech, jež se dochovaly lidem. Byli to elfové , kteří vytvořili Velké klenoty nazývané silmarily a také Prsteny moci. Pro tato díla byly svedeny největší války, jaké kdy elfové a lidé zažili.

    Noldor byli druhou z čeledí Eldar, kteří přišli do Zemí neumírajících. Jméno Noldor znamená "poznání" a oni o ně usilovali nejvíce ze všech elfů. V letech Stromů Valar byl jejich králem Finwë a s velikou radostí se tehdy učili od svých vychovatelů, Valar a Maiar. V onom věčném zlatém a stříbrném světle Noldor sílili a zušlechťovali se. Jejich město Tirion na zeleném pahorku Túně, jež hledělo na hvězdami ozářené moře, bylo mocné a krásné. Bylo totiž vystavěno ve Světelném průsmyku nazývaném Calacirya, jediném průchodu přes vysoké hory Pelóri, jež obepínali země Eldamar a Valinor. Touto průrvou proudilo světlo Stromů a dopadalo na západní stranu města. Na východě, ve stínu Túny, hleděli elfové na hvězdy zářící nad Stínovými moři.

Galadriel



    Tak se stali Noldor moudrým lidem, ale vynikali především v řemeslech Aulëho, Tvůrce země. Vytesali velké eldamarské věže ze skály a z třpytivého bílého kamene vyrobili mnoho krásných věcí. První vynesli na povrch drahokamy ležící v srdci hor. Kameny velkoryse rozdávali a sídla elfů i Valar se třpytila drahokamy Noldor, ba i pláže a jezírka v Eldamaru prý zářily světlem pohozených drahokamů.

    Noldorskému králi a jeho choti Míriel se narodil syn Curufinwë, jemuž se říkalo Fëanor, totiž "ohnivý duch". Ze všech řemeslníků, kteří se naučili řemeslům Aulëho, byl Fëanor největší. Ani mezi Maiar ho nikdo nepřekonal. Jako první totiž vytvořil umělé elfské drahokamy, jež byly jasnější a čarovnější než kameny ze země. Při výrobě byly bledé, ale pod hvězdami se modře a jasně rozzářily, takže byly přirovnávány k očím elfů. Fëanor vyrobil také jiné krystaly, palantíry, "vidoucí kameny". Tyto kouzelné kameny dali o několik věků později elfové z Avallónë Dúnadanům. Největším Fëanorovým činem však bylo vytvoření oněch tří pověstných drahokamů, které zachytily ve svém krystalu smíšené světlo Stromů Valar. Byly to silmarily, nejkrásnější klenoty, jaké kdy viděl svět, protože svítily živoucím světlem. Přesto, jak se vypráví v Quentě Silmarillion a v Noldolantë, Fëanorovy velké ambice spojené se zlými činy Melkorovými vedly k největší zhoubě, jakou kdy poznaly elfské národy. Melkor totiž vyšel s pavoučicí Ungoliant, zničil Stromy, zabil Finwëho a ukradl silmarily. Fëanor složil přísahu pomsty, jež byla od té doby prokletím jeho lidu. V hněvu následoval Melkora, jehož nazval Morgoth, "Temný nepřítel světa", do Středozemě. Tak začala Válka o Klenoty a beleriandské války, které trvaly po celý První sluneční věk.

    Během tohoto věku válek Noldor přinesli do Středozemě velké dary. Na čas také vznikla noldorská království v Hithlumu, Dor-lóminu, Nevrastu, Mithrimu, Dorthonionu, Himladu, Thargelionu a Východním Beleriandu. Nejkrásnější z noldorských byla dvě skrytá království: Gondolin spravovaný Turgonem a Nargothrond, kde vládl Finrod Felagund.

    Ve Válce o Klenoty byl zabit Fëanor a téměř všech jeho sedm synů: Amrod, Amras, Caranthir, Celegorm, Curufin a po Velké bitvě si vzal život i udatný Maedhros a Maglor utekl a stal se nezvěstným. Padli i Fëanorův nevlastní bratr Fingolfin v boji muž proti muži z Morgothem a Fingolfinovy děti Fingon, Turgon a Aredhel byli zabiti. A přestože jeho druhý nevlastní bratr Finarfin zůstal ve Valinoru, kde vládl ostatku Noldor v Tirionu, všechny jeho děti oděšly do Středozemě a jeho čtyři synové Aegnor, Angrod, Finrod a Orodreth byli zabiti. Tak ve Středozemi zůstala ze všech noldorských vládců a jejich dětí naživu jedině Finarfinova dcera Galadriel.

    Během let Prvního věku Morgoth a jeho služebníci zničili všechna noldorská království. Tou dobou bylo v Beleriandu mnoho jiných, jejichž osud byl zčásti spjat s osudem Noldor. Tyto války zničily říše Šedých elfů a rovněž trpasličí říše Nogrod a Belegost i většinu panství Tří domů Edain.

    Nakonec však proti Morgothovi přišli ze Zemí neumírajících Valar a Maiar. Tak došlo k Velké bitvě a Válce hněvu. Před touto mocnou silou Angband padl a Morgoth byl navždy vyvržen do Vnější temnoty. Boj byl však tak prudký, že se Beleriand rozpadl a většinu ho pohltilo moře.

    Válku o Klenoty přežilo málo těch, kdo by mohli odvozovat svůj původ z královské linie Noldor. Poslední noldorské království v Zemích smrtelníků vytvořil Gil-galad, syn Fingona, syna Fingolfinova. Bylo to v Lindonu, který zbyl po dřívějším Ossiriandu a tvořil teď pobřežní země Středozemě.

    S Gil-galadem bydlel Celebrimbor, syn Curufinův, pravděpodobně jediný kníže z Fëanorova rodu, který se dožil Druhého věku. Přišli také Galadriel, Půleflové Elros a Elrond a mnoho sindarských pánů, stejně jako Círdan z Falathrim, Laiquendi a Atani - lidé, kteří byli za Války o Klenoty věrní elfům.

    Tou dobou mnoho elfů nastoupilo v Šedých přístavech na loď a odplulo na Tol Eressëu v zátoce Eldamaru v Zemích neumírajících. Zbudovali tam město Avallónë. Také Atani dostali krásný ostrov v Západním moři a opustili Středozem.

    Avšak všichni z noldorské královské linie zůstali. Gil-galad vládl v Lindonu a Šedé přístavy držel Círdan. Avšak v roce 750 Druhého věku prý Celebrimbor z Lindonu odešel a zbudoval si království na úpatí Mlžných hor nedaleko trpasličího města Khazad-dum. Tito elfové si začali říkat Gwaith-i-Mírdain, "Klenotnický lid", a v legendách pozdějších časů elfští kováři. Zde na Sauronovo lstivé přesvědčování Celebrimbor, vnuk Fëanora, jenž vyrobil silmarily, ukoval Prsteny Moci, a tak vzniklo druhé velké dílo Noldor, o něž bylo svedeno další kolo trpkých válek. Tehdy si totiž Sauron vyrobil Jeden prsten, jenž by ovládal všechny ostatní. Elfové to odhalili a v hněvu povstali, ale ve válce se Sauronem byli Celebrimbor i většina jeho lidu zabiti, Eregion zpustošen, a přestože přišel Elrond Půlelf s vojskem, mohl už jen zachránit hrstku pozůstalých a uchýlit se do Imladris, jíž lidé říkali Roklinka. Tam vznikla jediná noldorská pevnost mezi Modrými a Mlžnými horami.

    Tou dobou byl ohrožen i Lindon, ale potomci Edain, Númenorejci, připluli se svým velkým loďstvem a zahnali Saurona na východ. Ještě později se vrátili a Temného pána zajali, ale nezahubili. Drželi ho jako vězně, a tak došlo k jejich pádu, protože je obrátil proti Valar a pro jejich pošetilost je pohltilo moře.

    Pak se Sauron vrátil do Středozemě, kde stály pouze noldorské říše Lindon a Roklinka, ačkoli i království ve Velkém zeleném hvozdu a Lothlórienu byly vybudovány noldorskými a sindarskými šlechtici a lesními poddanými. Avšak po Sauronově návratu došlo opět k válce. Vzniklo Poslední spojenectví elfů a lidí a v oné válce, jíž skončil Druhý věk, zabil Sauron Gil-galada a krále Dúnadanů, ale sám byl s celou říší Mordor zničen.

    Od té doby nebyl ve Středozemi žádný noldorský Velekrál, ale království zůstala. Panování v Lindonu i v Šedých přístavech připadlo Círdanovi, kdežto v Roklince dál vládl Elrond. Ve Třetím věku bylo nejkrásnější království Lothlórien, kde panovala královna Galadriel, nejurozenější z Noldor, kteří dosud žili ve Středozemi. Ačkoli ve Zlatém lese žilo mezi lidem nazývaným Galadhrim málo Noldor, byl nejzářivější a nejvíc se podobal dávným noldorským říším.

    Jak se vypráví v Červené knize Západní Marky, když byl na konci Třetího věku zničen Jeden prsten i Sauron, Elrond byl povolán z Roklinky a Galadriel přišla z Lothlórienu na bílou loď, která je měla odvézt do Zemí neumírajících. Když byla královna pryč, Lothlórien vybledl a noldorská království ve Středozemi ve Čtvrtém věku upadla. Říká se, že Círdan Stavitel lodí odvezl poslední Noldor do Zemí neumírajících. Tam nyní žije ostatek noldorského lidu, který nejvíce trpěl, způsobil největší zármutek, vykonal největší činy a získal největší věhlas ze všech elfů v příbězích, které se dochovaly během věků. Jaké byly jejich činy po odplutí poslední lodi, zjeví těm, kdo žijí v Zemích smrtelníků, jedině Velká hudba na konci.
Žádné komentáře
 
diky za tvůj čas